Možnosti léčby

Nechirurgická léčba
Chirurgická léčba
Po ošetření
Nechirurgická léčba
  • Intralezionální injekční léčba

    Intralezionální injekční léčba je nechirurgický přístup využívající přímé podání enzymů do vazivového pruhu. Tyto enzymy rozpouštějí kolagen a vazivový pruh přerušují. Druhý den po injekci lékař prst natáhne, čímž se vazivový pruh přeruší. V některých případech pruh praskne samovolně, takže není potřeba jej natahovat.

    Tato léčba nevyžaduje hospitalizaci a kvůli injekci není potřeba ani anestezie. Při natahování prstu se mohou použít lokální anestetika.

    Snímek klinického obrazu: 

    Klinická studie prokázala, že intralezionální injekční léčba snižuje stupeň kontraktury na 5 a méně stupňů (přibližně 30 dní po poslední aplikaci injekce do daného kloubu) u 64 % z 204 pacientů, přičemž druhá, méně rozsáhlá studie přinesla výsledek 44,4 % ze 45 pacientů. 23,24

    Průměrný procentuální poměr pacientů, kterým se choroba do 5 let vrátila do původního stavu, bylo 46,7 %. 22

    Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky v klinických studiích intralezionální injekční léčby byly lokální modřiny, bolestivost v místě podání injekce, menší podlitiny, svědění, dočasný otok a bolestivost obecně. Reakce v místě podání injekce byly velmi časté, vyskytly se u převážné většiny pacientů, byly lehkého až středního stupně a obvykle vymizely do 1–2 týdnů po podání injekce. 22

  • Perkutánní fasciotomie jehlou

    Při tomto zákroku chirurg jehlou přeřízne vazivový pruh. Jehla se zavede do dlaně anebo do prstu a použije se na přeříznutí (sekci) vazivového pruhu v dlani. Vazivový pruh se utne pilovitým pohybem jehly. Tento pohyb se několikrát opakuje. Cílem je přerušit vazivový pruh, aby bylo možné natáhnout prst. Tento zákrok se obyčejně provádí v lokální anestezii v rámci jednodenní chirurgie, anebo ambulantně, bez nutnosti hospitalizace.

    Snímek klinického obrazu: 

    Perkutánní fasciotomie jehlou prokazuje průměrně 77% zlepšení kontraktury u 52 pacientů už po jednom týdnu.

    Průměrný procentuální poměr pacientů, kterým se choroba do 3–5 let vrátila do původního stavu, bylo 58 % až 85 %, v závislosti na zveřejněných údajích.

    Ve studii, které se účastnilo 138 pacientů, byl výskyt nejčastěji uváděných nežádoucích účinků: poškození kůže (16 %), poškození nervů (2 %) a lokální infekce (2 %).

  • Radioterapie

    Tato léčba se obvykle používá u pacientů, kteří jsou v raném stádiu nemoci. Cílem je předejít chirurgickému zákroku, nebo alespoň prodloužit dobu, kdy bude nutný. Postižená ruka se umístí pod RTG nebo pod elektronový paprsek a na problémové místo v dlani se aplikuje záření. Tento postup se opakuje několik po sobě jdoucích dní.

    Snímek klinického obrazu: 

    V rámci 5leté studie na 57 pacientech ošetřených radioterapií – „ortho voltage“, 44 pacientů (77 %) nemělo po léčbě žádnou progresi Dupuytrenovy choroby.

    K nežádoucím účinkům patřilo: zčervenání nebo vysušení kůže (76 míst), rozsáhlé zčervenání a zánět kůže (12 míst) a suché (10 míst) anebo vlhké odlupování kůže (3 místa).

Chirurgická léčba

V závislosti na druhu zákroku se chirurgická léčba aplikuje buď formou lokální, nebo celkové anestezie. V některých případech není potřebná ani hospitalizace.

  • Fasciektomie

    Tato léčba představuje chirurgický zákrok, při kterém se odstraní celý vazivový pruh (místo jeho přeříznutí).

    Pruh je možné odstranit třemi způsoby​

    • Limitovaná fasciektomie – postižená tkáň (vazivový pruh) se odstraní, následně se rána zašije a ošetří sterilním obvazem.
    • Radikální fasciektomie – odstraní se veškerá pojivová tkáň, následně se rána zašije a ošetří sterilním obvazem.
    • Dermofasciektomie – veškerá pojivová tkáň (včetně kůže) se odstraní a kůže se uzavře kožním štěpem.
    Snímek klinického obrazu: 

    V přehledu 48 klinických studií bylo průměrné (střední) zlepšení úhlu kontraktury v rozsahu od 58 % do 79 %. 4 Průměrný procentuální poměr pacientů, kterým se choroba po 4 letech vrátila do původního stavu, byl 39 %. 4 V průměru 24 % pacientů postihly nežádoucí účinky, přičemž k těm nejrozšířenějším patřily: dočasný výpadek neurologických funkcí (22 %), bolest (20 %), poškození nervů (8,6 %) a poškození tepen (5,5 %). 4

  • Fasciotomie

    Cílem zákroku je chirurgický řez (incize). Chirurg následně skalpelem prořeže vazivový pruh. Poté se rána zašije a ošetří sterilním obvazem. Tento zákrok se obyčejně vykonává v lokální anestezii v rámci jednodenní chirurgie, nebo ambulantně, bez potřeby hospitalizace.

    Snímek klinického obrazu: 

    V přehledu 48 klinických studií bylo průměrné (střední) zlepšení úhlu kontraktury v rozsahu od 48 % do 88 %.

    Průměrný procentuální poměr pacientů, kterým se choroba po 4 letech vrátila do původního stavu, bylo 62 %.

    V průměru mělo nežádoucí účinky 20 % pacientů, přičemž k těm nejčastějším patřily: kožní komplikace (9 %), dočasný výpadek neurologických funkcí (3 %), bolest (2,9 %) a poškození nervů (2,3 %).

Chirurgická léčba se doporučuje u pacientů s funkčním omezením a kontrakturou metakarpofalangeálního kloubu více než 30 stupňů. 1,19 Výzkum prokázal, že chirurgický zákrok v léčbě Dupuytrenovy kontraktury dosahuje vysoké míry úplné nebo téměř úplné korekce u 75 % pacientů. Má však vysokou incidenci (46 %) komplikací, které pacienti po zákroku udávají. 21
 

Všechny druhy léčby mají odlišnou míru úspěšnosti a nežádoucích účinků. Každá osoba postižená Dupuytrenovou kontrakturou musí být vyšetřena individuálně a léčbu je nutné prodiskutovat s lékařem. Váš lékař vám poskytne další informace a rady týkající se toho, který druh léčby pro vás bude nejvhodnější.

Po ošetření

Na Dupuytrenovu kontrakturu neexistuje žádná kauzální léčba, která by dokázala odstranit příčinu této choroby. Dupuytrenova kontraktura se může objevit opakovaně, a vyžádat si tak další symptomatickou léčbu, pomocí níž se odstraní příznaky onemocnění. V současnosti není možné přesně určit, jak dlouho bude léčba trvat, když se kontraktura objeví opakovaně, jelikož to závisí na množství faktorů, včetně stavu daného pacienta, stadia a závažnosti onemocnění. Podstatné je také to, zda měl pacient v minulosti Dupuytrenovu kontrakturu ošetřenu a jaká byla odpověď na tuto léčbu.

Jestliže se vám choroba vrátí, váš lékař vám poskytne další informace a rady týkající se toho, který druh léčby pro vás bude nejvhodnější.
 

Kontaktovat odborníka

Zdroje

  1. Townley WA et al. BMJ. 2006;332:397-400
  2. Bayat A and McGrouther DA. Ann R Coll Surg Engl. 2006; 88:3-8
  3. Gudmundsen KG et al. J Clin Epidemiol. 2000;291-296
  4. Crean SM et al. J Hand Surg 2011;36E(5) 396–407
  5. Garcia-Guixé E, Fontaine V, Baxarias J, et al. Estudio antropológico, paleopatológico y radiológico de las momias localizadas en el almacen número 4 de la casa americana (el Asasif, Luxor, Egypt): proyecto monthemhat 2009. Available from: www.hottopos.com/rih20/garciaguixe.pdf Last accessed  04.09.14
  6. Flatt AE. BUMC PROCEEDINGS 2001; 14: 378-84
  7. Thurson A. J Bone Joint Surg 2003;85-B:469-77
  8. Thurston A. Dupuytren's disease or Cooper's contracture?: Kenneth Fitzpatrick Russell Memorial Lecture. ANZJ Surg 2003; 73(7): 529-35 
  9. Wilbrand, S. 2002. Dupuytren's contracture – features and consequences. Ada Universitatis Upsaliensis. Comprehensive Summaries of Uppsala Dissertations from the Faculty of Medicine 1130. 53 pp. Uppsala. ISBN 91-554-5262-0.
  10. Leclerq C(2000): Epidemiology. In Tubiana R, Leclerq C, Hurst LC. Dupuytren´s disease 53-58. Informa healthcare.
  11. Ling RS. J bone Joint Surg Br 1963;45:709-18
  12. Noble J, et al. J Bone Joint Surg 1984; 66: 322-5
  13. Hart MG and Hooper G. Postgrad Med J 2005; 81: 425-428
  14. Arkkila PE, et al. J Reumato. 1997; 24: 153-9
  15. Lund M. Acta Psychiatry Neuro/1941; 16: 465-92
  16. Geoghegan JM, et al. J Hand Surg Br 2004; 29: 423-6
  17. Arafa M, et al. J Hand Surg Br 1992; 17: 221-4
  18. Trojian TH and Chu SM. Am Fam Physician 2007; 76: 86-9
  19. Rayan GM. J Bone Joint Surg 2007; 89: 189-198
  20. Armstrong et al. J Bone Joint Surg [Br] 2000;82-B:90-4.
  21. Dias J, Braybrooke J. J Hand Surg 2006; 31(5): 514-521
  22. Summary of Product Characteristics July 2014
  23. Hurst LC et al. NEJM 2009; 361: 968-79
  24. Gilpin D et al. J Hand Surg. 2010;35A:2027–2038
  25. Diaz et al. Hand Clin. 2014; 33-38
  26. van Rijssen AL and Werker PMN. J Hand Surg Br2006; 31(5):498-501
  27. Foucher G et al. J Hand Surg 2003, 28B (5): 427-431
  28. van Rijssen AL et al. Plast Reconstr Surg 2012; 129(2): 469-477
  29. Badois FJ et al. Rev Rhum Ed Fr. 1993 30; 60(11): 808-13
  30. NICE guidelines. Radiation therapy for early Dupuytren's disease. November 2010
  31. Keilholz L et al. Int J Radiat Onco, Bio, Phys 1996; 36(4): 891-897
  32. Seegenschmiedt MH et al. Int J Radiat Onco, Bio, Phys 2001; 49(3): 785-798
  33. Rayan et al. Hand Clinics. 1999; 15(1):87-96